Debata: Metropolitní plán a jeho připomínkování

Na besedě budou urbanista Vojtěch Novotný a architekt Pavel Šmelhaus, kteří patří do pracovní skupiny smíchovské radnice pro formulaci připomínek k Metropolitnímu plánu. A že bylo co připomínkovat. Nový územní plán výrazně méně chrání území pro veřejnou vybavenost. Mezi zásadní připomínky tak patří jednoznačné vymezení území pro školy, hřiště a parky. A mnoho jiného. Oproti platnému územnímu plánu je složitější se v novém plánu orientovat, je méně přehledný a srozumitelný. Už samo označení metropolitní je matoucí, plán se týká jen území hl. m. Prahy a metropolitní oblast je mnohem větší. Využijte možnost zeptat se skutečných odborníků, jak připomínkovat plán, jak můžete pomoci, aby se ve vašem okolí lépe žilo.

Je současná podoba MPP vizí vyspělého města, jehož smyslem je kvalitní život obyvatel, nebo jen neurčitým rámečkem, do kterého si každý dosadí co bude chtít? I takovéto otázky již několik týdnů zaznívají po zveřejnění nejnovější verze územního plánu „Metropolitního plánu“ Prahy. Prakticky ihned po zpřístupnění datových podkladů k připomínkování pro městské části a občany se rozjela intenzivní informační kampaň, ale i práce pracovní skupiny při Výboru územního rozvoje Zastupitelstva MČ Praha 5. Architekti a urbanisté, pod vedením paní Ing. arch. Hamanové, důkladně zkoumali a pročítali veškeré materiály, jak grafické, tak obsahové, a nakonec předložili Radě městské části návrh na podání přes 50 závažných obecných připomínek k podobě a filosofii navrženého plánu. Například to, jakým způsobem je psána textová část plánu, kdy v některých případech nerespektuje stávající právní terminologii a vytváří tak potenciál pro právní nejistotu. Dále byla připomínkováno koncepční řešení, kdy se téměř vše (vč. lesů, zeleně a parků) nazývá zastavitelným území, v němž se pak formou „nestavebních bloků“ objevují některé zelené plochy. Jak podle takového nástroje mají následně stavební úřady rozhodovat? Mají se občané obávat zástavby ve svém okolí, když dokument, který má situaci popsat, ji vymezuje jen velmi vágními a neurčitými termíny?

Jednou z autory propagovaných výhod plánu má být údajně výšková regulace. Ovšem v situaci, kdy rozlišovací jednotkou jsou čtverce o rozměru 100×100 metrů, se podle připomínek pracovní skupiny nejedná o užitečný nástroj, tato „regulace“ spíše vytváří větší nejistotu a nepřehlednost. Existuje totiž řada míst, kde takto nastavený rastr je zkrátka příliš hrubý, nebo vytváří nesmyslné situace – někde navrhuje třeba 6 pater (například Buďánka), jinde se naopak dozvíme, že mají být patra pouze tři (jako třeba v místě budovy radnice, která sama o sobě již šest pater má). S tím souvisí i nejistota a nedostatečné vymezení ochrany historických městských jader.
Významnou připomínkou je i poukaz na pouze bodové vymezení občanské vybavenosti, jako jsou školy, školky a úřady – nehledě na to, že v některých lokalitách tvůrci plánu stávající školy rovnou opomněli (jako například Radlickou školu). K přehlednosti jistě nepřispívá ani skutečnost, že důležité prvky infrastruktury nejsou přímo součástí základního výkresu a komentovaných listů jednotlivých lokalit.
Jako občané máme nyní výjimečnou možnost se vyjádřit k podobě a podávat připomínky, jak jsme již dříve na našich stránkách psali. K tomu také skupina Křesťanské akademie v Praze 5 pořádá diskusní večer na téma Metropolitní plán, který proběhne ve středu 13.6. ve farním sále v budově fary za kostelem sv. Václava na Smíchově od 19:00. Promluví odborníci na urbanismus a architekturu, členové týmu pro připomínkování, pan doktor Vojtěch Novotný a pan architekt Pavel Šmelhaus, a následně proběhne diskuse spolu se zastupiteli z klubu KDU a nezávislí.

Zve skupina Křesťanské akademie v Praze 5

Srovnání tezí Metropolitního plánu a tezí územního plánu z 1. republiky jsme nabídli v říjnu 2013 (viz zde).