Radlická radiála zvýší dopravní zátěž katastru Jinonic o cca 60 tisíc aut denně: ze 45 tisíc se zvýší průjezd Jinonicemi na cca 102 tisíce. Simulace ukazují, že mezi Barrandovským mostem a Smíchovem pojede přes 40 tisíc aut více než dnes. Přitom již nyní jsou zde časté zácpy. Jižní spojka takový příval bez vnějšího okruhu nepojme. Kliknutím na náhledový obrázek přejdete na studii zklidnění Jinonic zde.

Podle simulací škodlivých imisí Radlická radiála zhorší životní prostředí v okolí. Kompenzací bude 400 stromů. Na náhledovém obrázku nahoře je stav bez RR, dole s RR. Kliknutím na náhled se dostanete na zdroj RadlickaRadiala.info. Hlavní smysl RR se tak jeví podmíněná úleva Plzeňské a Smíchovu a pohodlný tranzit aut západ <=> východ poblíž centra Prahy, bez nutnost jezdit až k Říčanům. Radlická radiála má zklidnit obytné zóny, tam mají lidé v klidu žít, říká radní Petr Dolínek. To říkali i o tunelech Mrázovka a Blanka, ale po jejich otevření se zácpy a imise zásadně zhoršily. Co bude třeba, aby se Praha 5 zase nestala dopravním otloukánkem? Zklidnění Jinonic je fajn, ale je to málo.  Napadají nás tři věci před a jedna v den otevření RR: (1) 7000 míst v P+R na západním břehu, (2) zklidnění Jinonic a dalších čtvrtí, aby se z nich nestaly „distribuované dálnice“ v případě zavřených tunelů, (3) otevření Pražského okruhu, části 511 do Běchovic, (4) Plzeňská obchodní třídou podle studie Motolského údolí. 

Aktualita 30.10.2017: iDnes.cz, „Nová tepna Prahy. Radlická radiála propojí Smíchov a Radlice„, citace: „…Lokálním přínosem bude zklidnění povrchové dopravy s pozitivním dopadem na životní prostředí … i v oblasti širšího Smíchova, především podél komunikace Plzeňská.“ Tady velký pozor !!! Ono samo se to nezlepší !!! Bude záležet na mravenčí práci smíchovské radnice a na úsilí místních obyvatel. Projektanti samotní nemají v popisu práce „lokální přínos“. Bude hlavně na místních obyvatelích, aby se Plzeňská stala novou „dobrou adresou“ a lokální přínos si vymohli. Veřejná prezentace stavby bude v Centru architektury a městského plánování CAMPu (Vyšehradská 51) 29. 11. 2017 od 18.00 hodin.

Původní text příspěvku z 4.3.2017: Co dál s Městským okruhem a radiálami? O tom má brzo rozhodovat Rada hl.m. Prahy. Zvolí Blanku 2, duální řešení od IPRu, nebo úsporné varianty podle Auto*matu? Je to opravdu těžký výběr: Blanka 2 má jako podmínky otevření zpoplatnění vjezdu do centra a vnější okruh, duál zase nemá EIA, název Auto*mat sám o sobě je pro někoho jak červený hadr před býkem. Nechceme proto ukázat prstem na konkrétní obrázek plánu. Navrhujeme držet se pravdy, jednat čestně a mít vždy na prvním místě prospěch Pražanů. Pak se snad podaří najít přijatelné řešení městského okruhu do dostavby vnějšího dálničního okruhu. Nejracionálnějším se zdá přistoupit k duální variantě IPR s detailnějším rozpracováním, které povede k preferenci MHD a individuální bezmotorové dopravy a nebude blokovat výstavbu Blanky 2 ve vzdálené budoucnosti.

Zaklínání se EIA

Blanka 2 „má EIA“ a proto je pro někoho favoritem. Zní to jasně, ale přečtěme si podmínky: zprovoznění vnějšího okruhu, zpoplatnění vjezdu do centra. Stavět Blanku 2 bez vnějšího okruhu bude nečestné a nesportovní. Provoz Blanky 1 lze právnicky nazvat obcházení zákona. To říká selský rozum a dojdou k tomu nejspíš i soudy. Právnický svět bývá vzdálený obyčejným lidem. A o ty jde na prvním místě: Blanka 2 bez vnějšího okruhu uškodí všem Pražanům. Proč? Krátce řečeno: rychlostní komunikace městského okruhu zastoupí chybějící vnější okruh a natáhnou auta tam, kde se s nimi nepočítá. Kdyby byl vnější okruh, tak městský okruh pomůže. Při opačném pořadí otevírání však zásadně uškodí: zhorší se smog i zácpy. Viz Dejvice, nebo Chabry a Čakovice po otevření Blanky 1. Říkejme proto pravdu: Blanka 2 fakticky nemá posvěcení EIA ke stavbě s následným otevřením v dohledné době. Městský okruh je již i ve stávajícím rozsahu dostatečně funkční, byť na úkor čtvrtě Holešovičky. Zcela zásadně však chybí vnější dálniční okruh, tzv. Pražský okruh. Ten má být základem komunikační sítě. Je to jako s domem: nelze stavět nejprve střechu a pak teprve základy.

Méně zácp

Blanka 2 nutně předpokládá časově a místně rozlišené zpoplatnění vjezdu do centra, tzv. dynamické zpoplatnění. Na rozdíl od vnějšího okruhu, tento požadavek lze splnit již v dohledné době. Jedná se o striktní podmínku, se kterou se bude muset hl. m. Praha vyrovnat a nebudeme ji zde rozebírat, jen ji konstatujeme jako fakt. Nicméně abychom zůstali věrní požadavku pravdy, nenazývejme zpoplatnění vjezdu mýtné. Centrum není most nebo tunel, který by se měl splácet. Tady jde o zácpy. V Londýně se zpoplatnění nazývá poněkud přízemním názvem Londýnský zácpový poplatek (London congestion charge). Zpoplatněná oblast Londýna není vymezená rychlostní komunikací, ale ulicemi města. Co to znamená dynamické zpoplatnění? Princip je jednoduchý: v čase větších zácp je poplatek dražší. Pokud někdo může odsunout jízdu do centra Londýna na víkend nebo na večer tak ji nejspíš odsune, neboť nebude platit nic. Pokud je smogová situace, tak řidič novější benzinové Fabie zaplatí menší částku, kdežto řidič starého naftového vozu několikrát více. Výše plateb bude určitě předmětem diskuzí, do kterých nám nepřísluší zasahovat, nicméně bylo pro nás docela překvapením (při čtení dokumentů o Městském okruhu), že o zavedení zpoplatnění vjezdu do centra Prahy už je rozhodnuto.

Jakou variantu vybrat?

Zatím jsme navrhovali spíše obecné postoje: držet se pravdy, jednat čestně a mít vždy na prvním místě prospěch Pražanů. Co to konkrétně znamená pro výběr variant nyní rozpracovaných dopravních staveb? K dostavbě Městského okruhu citujme osobní poznámky Kamila Vavřince Mareše, místostarosty Prahy 7, tak jak si je poznamenal na Semináři k dostavbě Městského okruhu podle prezentací a následných otázek a odpovědí při představování jednotlivých konceptů. Seminář se konal ve středu 15. 2. 2017 od 17:00 hod. ve velkém salonku Nové radnice Magistrátu hl.m. Prahy (vedle velkého sálu ZHMP) na Mariánském náměstí. Líbí se nám výstižnost a stručnost poznámek, proto je zde se svolením autora přejímáme:

„Blanka 2: varianta nejjistější z hlediska výstavby, má již vyjádření EIA, ale je sporná, neboť zprovoznění je možné až po dokončení pražského okruhu, kterého se asi nedožijeme. Je to tedy varianta spíše ilegální a neměla by se dovolit.

Dual IPR: varianta, která by se musela nově projednat skrze EIA, které bude nově přísnější… je tak riziko, že by nemuselo být povoleno vůbec. Na druhou stranu při nedostatečné kapacitě umožňuje budoucí výstavbu Blanky 2 bez velkých vícenákladů.

Dual auto-mat: varianta velmi decentních úprav, velká šance, že by prošlo skrze řízení EIA. Možnost Blanky 2 více blokuje a nepředpokládá její budoucí potřebu. Doba projednání EIA je možná o něco kratší než u verze IPRu.

Jako možné řešení je preferovat variantu Dual IPR se zapracováním některých aspektů z verze Dual auto-mat, které by neblokovalo budoucí Blanku 2. Musí být otevřena možnost Blanku 2 nakonec realizovat.

Není možné, aby při tlačení přímé realizace Blanky 2 někdo řekl, že nejsou peníze na MHD… tj. platit i místní autobusy, přívozy apod. z prostředků hl. m. Prahy. Navíc je nutno, aby všichni věděli, že tím, že by byla realizována Blanka 2, jde hl. m. Praha do rizika, že do doby pražského okruhu bude muset být uzavřena a mohl by si někdo rozpomenout, že by se měla zavřít i Blanka 1.
Za mne mi přijde nejracionálnější přistoupit k Dual IPR s detailnějším rozpracováním, které povede k preferenci MHD a individuální bezmotorové dopravy.“

Radlická radiála

Uvědomujeme si neúnosnou situaci obyvatel Jinonic, které jsou zavaleny tranzitní dopravou. Dokonce i po otevření obchvatu Jinonic a sídliště Waltrovka (ulice U Trezorky), projíždí ulicí Karlštejnskou až 16 000 aut denně. Znovu se tu potvrzuje, že novým obchvatem se sama od sebe doprava nezklidní. Podporujeme proto logické požadavky petice za zklidnění Jinonic. Radlická radiála má podle zadání zlepšit životní prostředí v Praze a pomoci ulevit Pražanům od dopravních zácp. RR však sama od sebe toto zadání nenaplní. Již nyní v době plánování je nutné zajistit, aby v budoucnu RR svůj účel plnila ku prospěchu Pražanů.
K Radlické radiále přidáváme názor Pavla Peterky, člena Komise dopravní MČ Praha 5:
„Radlická radiála zvýší dopravní zátěž katastru Jinonic o cca 60 tisíc aut denně: ze 45 tisíc se zvýší průjezd Jinonicemi na cca 102 tisíce. Simulace ukazují, že mezi Barrandovským mostem a Smíchovem pojede přes 40 tisíc aut více než dnes. Přitom již nyní jsou zde časté zácpy. Jižní spojka takový příval bez vnějšího okruhu nepojme. Řešení: Požadovat nejprve otevření Běchovické části Pražského okruhu a pak teprve otevřít RR; směrovat tranzitní dopravu z Plzeňské/Vrchlického, Peroutkově atd. do RR, jak např. předpokládá studie Motolského údolí od architektů A69 a zadaná MČ Praha 5. Pak oněch 60 tisíc aut navíc v Jinonicích bude především tranzit odsátý z Plzeňské a z jiných míst, což je ostatně hlavním cílem tvůrců Radlické radiály. Tvůrci radiály však většinou mluví v trpném rodě, že se tranzit sám přesune, zkušenost z Blanky je jasná: tranzit je třeba pečlivě směrovat, ono samo se to nestane.“

Pozn.: O názor jsme byli požádáni na semináři Trojkoalice, který se konal na Magistrátu hl. m. Prahy ve středu 15. 2. 2017. Jsme rádi, že o něco později se na stejnému závěru skoro jednomyslně shodli i odborníci na Workshopu „Polaď Prahu“ dne 9.3.2017, kde byli i odborníci TSK a ÚAMK: v současné době by se měla upřednostnit výstavba jiných typů dopravních staveb než kapacitních silnic. Přidejme, že na západním břehu Prahy chybí zejména kapacitní nové vlakové spojení Smíchova s Hlavním nádražím a také tisíce míst P+R (je tu pouhých cca 300 míst P+R). Věříme, že Praha zvolí opravdu efektivní a racionální řešení dopravy.