Pohled z lávky nad Smíchovským nádražím na Hrad a katedrálu sv. Víta by měl být zachován, denně by se jím mohlo kochat přes 50 tisíc cestujících.
Aktualita 6.8.2020: Chcete menší zácpy a lepší parkování v Praze? Máme naději na to, že se alespoň nezhorší zácpy v ulici K Barrandovu, Radlické, Dobříšské a Plzeňské, což by hrozilo podle nepromyšleného záměru Smíchov City South. Snad bude záměr rychle a kvalitně upraven podle připomínek smíchovské radnice a spolků. Viz např Lidovky zde.
Aktualita 21.6.2020: Vyjádření k dokumentaci EIA Smíchov City South (zde).
Pův. text ze dne 10.6.2019: Do 12. června 2019 je možné magistrátu doručit vyjádření k druhé etapě Smíchov City (zástavba při křižovatce Radlická–Dobříšská, vč. nové centrály České spořitelny), výkresy a další podklady EIA najdete zde.
Záměr se bude projednávat také dne 11. června 2019 na společném jednání VÚR a dopravní komise Prahy 5 (od 16h, místnost 603, tj. zasedací místnost zastupitelstva). Na základě podnětů spolků začal spolek ZaPět pracovat na vyjádření. Budeme rádi, pokud se k podání připojíte, např. tak, jako spolek Cibulka (viz citace níže). Doplnění: Mnohé připomínky vzala za své Komise dopravní, viz usnesení ze dne 11.6.2019 (část je zde). Další odkazy pro inspiraci:
- Cibulky.info, 9.11.2018 (hlavní zdroj připomínek): Smíchovské nádraží: velkorysá a reprezentativní brána Prahy
- Cibulky.info, 26.1.2019: Malý smíchovský okruh a bus 123
- Arnika: Přestavba Smíchovského nádraží
Sepsáno podle dopisu spolku ZaPět. Jste-li příznivci spolku ZaPět, zaregistrujte se zde, abyste dostávali informace ze spolku ZaPět.
*****
Citace z dopisu spolku Cibulka:
Adresát:
Magistrát hl. m. Prahy
Odbor ochrany prostředí
Jungmannova 35, 11000 Praha 1
ID datové schránky: 48ia97h
Na vědomí:
– Odbor územního rozvoje MHMP
– Výbor pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči ZHMP
Věc: Vyjádření ke druhé etapě projektu Smíchov City
1. Žádáme celkové posouzení všech záměrů v oblasti Smíchovského nádraží
Výstavba v oblasti Smíchovského nádraží představuje jeden ucelený záměr, který je realizován podle jedné urbanistické studie (z dubna 2010). Pro účely posuzování dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel je však záměr uměle rozdělován na samostatné části („etapy“). S tímto postupem nesouhlasíme.
2. Příliš velký počet parkovacích míst
Počet parkovacích míst v záměru se pohybuje u horní hranice, kterou připouštějí Pražské stavební předpisy (PSP). Celkem má v záměru vzniknout 1.353 stání (z 1.377 možných dle PSP). Dle PSP by přitom stačilo vybudovat 373 stání. Záměr povede k nárůstu dopravy na Malém smíchovském okruhu, tj. zhorší dopravní situaci v centrální části Smíchova, kde jsou již nyní emisní limity dlouhodobě překračovány. Obdobně záměr přivede novou dopravu do Radlického údolí.
3. Nedostatečná kapacita křižovatky Radlická x Dobříšská
Křižovatka Radlická x Dobříšská je za hranicí své kapacity. To jasně říká studie TSK Praha „Kapacitní posouzení křižovatky Radlická – Dobříšská“ (8/2016). Záměr by mohl zhoršit kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v celém Radlickém údolí, kde jsou kvůli morfologii terénu špatné rozptylové podmínky. Stejně tak by záměr mohl zhoršit průjezd tramvají ulicí Radlická.
4. Chybějící východo-západní průjezd pro IAD
Záměr sice obsahuje určité propojení ulice Nádražní s ulicí Radlickou pro automobilovou dopravu (podél plánované nové školy a podél budov OLOW a OLOE), ale současně se navrhuje omezení průjezdu (závora). To povede k tomu, že automobilová doprava směřující z Nádražní ulice do Radlické (popř. do tunelu Mrázkova) bude muset využívat podstatně delší trasu ulicí Za Ženskými domovy/Ostrovského.
5. Chybí aktuální celková hluková a rozptylová studie; chybí celková dopravní studie
Odbor ochrany prostředí MHMP v podmínkách stanoviska ze dne 26. března 2012 předpokládá, že rozmístění a kapacity funkčních ploch i konkrétního řešení bude založeno na dopravním a emisně-imisním modelování. V rozporu s uloženou podmínkou neprobíhá monitorování a evaluace vývoje projektu s ohledem dopady na celé území Smíchovského nádraží.
6. Chybí reflexe stavu klimatické změny, resp. klimatické nouze – soulad s přijatou Adaptační strategií hl. m. Prahy na klimatickou změnu
Lokalita patří k nejvíce ohřívaným místům v Praze, viz http://portal.chmi.cz/.
Objem zastavěné plochy bude tuto zátěž zvyšovat. Kromě prokazatelného ohřívání, masa zastavěné plochy zhorší přirozenou cirkulaci vzduchu. Plochy betonové jsou neúměrné k zeleným plochám. V navržených tzv. zelených plochách nejsou jasně vymezeny zasakovací plochy. Není pevně navržené ozelenění střech, která klimatická nouze vyžaduje.Součástí záměru by mělo být zdůvodnění, jak jsou realizována adaptační opatření viz http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/ochrana_klimatu/strategie_adaptace_HMP_na_zmenuklimatu_struktinfo.html Specifickými cíli adaptace jsou snižování negativního vlivu extrémních teplot a městského tepelného ostrova (opatření, zvyšující podíl přírodě blízkých ploch ve městech, vytváření a udržení systémů ekologické stability, budování zelených střech a zelených fasád), snižování dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha (opatření vodního hospodářství, zvyšování retenční schopnosti krajiny, obnova původních koryt vodních toků, využívání dešťové a odpadní vody), snižování energetické náročnosti Prahy a podpora adaptace budov (využití technických prvků, solárních a fotovoltaických panelů, zateplování budov a jiná technologická opatření), zlepšení připravenosti Prahy v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení atd.
7. Příčná průchodnost územím
Chybí navržení pohodlného spojení pro pěší a cyklisty (lávka) směrem západním do Radlic nebo na Malvazinky. Vzhledem k hlukovému a emisnímu zatížení této oblasti, viz https://www.mzcr.cz/, není možné občany, kteří by rádi využili pěší či cyklistické spojení, dále zatěžovat zdravotními riziky. Požadujeme umístění nadzemní lávky, která by směřovala nad frekventovanou komunikací přes portál tunelu Mrázovka do parku Santoška – v současnosti je tam tak příkré schodiště, které využívají pouze turisticky zdatní jedinci a také drogově závislí, kterým vyhovuje minimální provoz.
8. Chybí návrhy občanské vybavenosti pro kulturní vyžití, které by mělo představovat kromě kulturní, ev. duchovní hodnoty i výraznou estetickou dimenzi. Sportovní zařízení lze např. umístit místo garážových stání (squash, bazén atp.). Situace v lokalitě je v tomto ohledu kritická např. z důvodu jiných chystaných staveb, které sportoviště likvidují (Šemíkův Břeh).
9. Urbanismus, výškové uspořádání: Výškové uspořádání bude na základě prověření pohledových vztahů přizpůsobeno v řešeném území tak, aby nedocházelo ke kolizi s výhledy z lávky nad kolejemi nového dopravního terminálu. Nový dopravní uzel Smíchovského nádraží si zaslouží být reprezentativní a velkorysou bránou do Prahy. Cestujícím na terminálu má být zachován současný výhled z lávky na katedrálu, viz obrázek.
Přílohy:
1. Buňky na vyztužení podpovrchu (suspended pavement) – podnět k zadržení vody v místě
2. Vyjádření k oznámení záměru SMÍCHOV CITY SOUTH – podrobnější verze
Příloha č. 1
Buňky na vyztužení podpovrchu (suspended pavement) – podnět k zadržení vody v místě
Rádi bychom se s vámi podělili o komentář týkající se zadržování vody pod stromy v chodnících. I když text není formulován jako vyjádření oznámení záměru, mohl by být inspirací jak zajistit, aby ani kapka deště nešla do kanálu, ale byla využitá nebo se vsákla v dané lokalitě.
„… Na Katedře zahradnictví na ČZU – nyní to není předmětem našeho výzkumu, ale mně osobně tohle připadá jako téma, u nějž by nebylo na škodu, kdybychom mu pozornost věnovali. A rád bych i proto věděl, jaký rozsah pozornosti se tomu při plánování věnuje.
Vyjádřil bych se k těm střešním zahradám. Co se týče střešních zahrad, tam musím říct, že u nich nikterak velký potenciál ovlivňovat dopad tepelného ostrova ve městě nevidím. Málokterá střešní zahrada je zvládnutá a zvládnutelná tak, aby nešlo jen o dost suchomilné rostliny…
(jejich evapotranspirace není pak dost velká na to, aby dokázala snižovat teplotu a nad to pak často mají takové výsadby i horší albedo než prostá střecha).
Ale to jen můj názor, nemám k tomu nějaké podkladové data, která by kvantifikovali tenhle dopad.
U výsadeb ten efekt je naopak jasný.
To zasakování dešťové vody – její retence je doopravdy velmi velmi rozumný požadavek.
Mimochodem, i když bude ve městě mnoho dřevin a zeleně, tak pokud tato zeleň bude za horka ve vláhovém stresu … tak jejich účinnost v ochlazování prostředí bude pochopitelně mnohem menší (rostliny se “ochlazují” odparem – evapotranspirací z listů, změna skupenského stavu vody na rozhraní listů je to co fyzicky vytváří ochlazování).. Stín stromu je příjemný, ale je jen jedním z důvodů proč je v zeleni lépe.
A pokud je výsadba stromů a zeleně připravena tak, aby mezi betony a asfalty, byla zvýšená kapacita retence vody – té z okapů a ta tam vydržela co nejvíce co nejdéle až do horka – stromy s její pomocí udělají přirozený tepelný výměník.
Skvěle se na to hodí některé novinky, (možná znáte, ale v kontextu důležité tak raději rozepíšu), které se pro městské výsadby začínají prosazovat…
V češtině nevím, ale dohledali byste systém při zadání do Googlu images: “Suspended Pavemement” for urban tree growth. Jednotlivým těm modulárním jednotkám, dle výrobce se říká třeba Silva Cell nebo Strata Cell a snad jich bude víc…
Podstatou je vytvořit pod zabetonovanými a vyasfaltovanými prostory co nejobjemnější prostor nestlačené půdy, vhodné pro růst kořenů městských stromů a pro co nejdelší a největší retenci vody z nárazových dešťů.
(Půda stlačená válci a stavební technikou při stavbě komunikací a budov nemá skoro žádnou schopnost vodu držet a pro růst kořenů je nepříhodná, i kdyby tam vláha byla)
Když je systém promyšlen, tak aby tam dešťová voda přivedena byla… jde o prostor, který pod betonem, asfaltem, dlažbou, může vláhu držet relativně dlouho.“
Autorem komentáře z facebooku spolku Cibulka je Ing. Petr Skůpa, Ph.D. z České zemědělské univerzity. Píše dále, že to není přímo jeho specializace a pokud by bylo třeba odborníky, doporučuje kolegy ze sousední katedry zahradní architektury.
Třeba ony buňky na vyztužení podpovrchu (suspended pavement) byli použity při nedávné rekonstrukci okolí Národního muzea, které bylo vedené myslím pod vedením (nebo jedné z klíčových pozic) externího kolegy této katedry Ondřeje Fouse.
