Hodně se mluví o Pražském a Městském okruhu, avšak málo o okruhu Aglomeračním. Je slabě, pokud vůbec, v povědomí lidí, a tak jej politici tolik neprosazují. Škoda, vždyť Aglomerační okruh pomůže nejen obcím Středočeského kraje, ale může odblokovat výstavbu severní části Pražského okruhu. Mějme před očima trasu Aglomeračního okruhu; pamatujme, že je v plánech už dlouho, není to žádná další, nová varianta Pražského okruhu! Ideální by bylo zprovoznit napřímení a obchvaty na Agl. okruhu před Pražským okruhem. Aspoň to po vládě vždy při jednání o Pražském okruhu požadovat. Neboť kdo nežádá, nedostane. K obrázku: Silniční okruhy kolem Prahy jsou žlutozeleně. Tečkovaně jsou komunikace zanesené v územně plánovací dokumentaci, čárkovaně pak silnice v pokročilém stádiu přípravy stavby. Stávající městský okruh (MO) je oranžově. Naznačeny jsou i čtyřproudé radiály a významné kolejové spoje (metro + vybrané linky S). Podkladová mapa obrázků na této stránce: www.OpenStreetMap.org
Aglomerační okruh (silnice II/101) je jedním z nejstarších okruhů, jeho napřímení a obchvaty v SV části pomohou hlavně Středočeskému kraji. Důležitá je i přeložka silnice II/240, což bude spojka mezi D7 a D8. Agl. okruh však může také odvést většinu kamionové dopravy ze SV části Pražského okruhu. K obrázku: silniční okruhy kolem Prahy jsou žlutozeleně. Tečkovaně jsou komunikace zanesené v územně plánovací dokumentaci, čárkovaně pak silnice v pokročilém stádiu přípravy stavby. Stávající městský okruh (MO) je oranžově. Šedě je německá „tangenciální“ varianta okruhu (tangenta=tečna) a slabě modře česká „okružní“ varianta zvažovaná v r. 1939. První úvahy o silničním dálničním okruhu jsou z konce 30. let, šlo o tzv. českou „okružní“ variantu. Nakonec byla ale schválena levnější německá, tzv. „tangenciální“ varianta SOKP, využívající dvě dálnice. Část dálnice, zhruba mezi Spořilovem a Hostivaří, se začala za okupace i stavět – na dnešní Jižní spojce na Městském okruhu. SV část SOKP měly česká a německá varianta stejnou. Postaven byl však jen viadukt v Kyjích v ulici s příznačným názvem Nedokončená. S těmito dvěma plány SOKP se překrývá nynější Městský okruh v ulici Kbelská mezi Prosekem a Letňany. Myšlenku německé dálniční tangenty v západo-východním směru v upravené verzi realizovali v 80-tých letech, a pak sloužila pro tranzit, jak to kdysi Němci plánovali. Jde o tuto trasu: Plzeňská D5-ka – pražský okruh (D0) úsek 515 – barrandovská spojka – Barrandovský most – Jižní spojka – Štěrboholská radiála – D0 úsek č. 510 – dálnice D11.
Německá „tangenciální“ varianta silničního okruhu kolem Prahy využívala dvou dálnic: Norimberk-Wroclaw, resp. Plzeň-Hradec Králové, od západu na východ a ve směru severo-jižním dálnice z Lince a Budějovic do Drážďan a Berlína. Nákres těchto dálnic je jen velmi přibližný (zdroj). Slabě modře je česká „okružní“ varianta zvažovaná v r. 1939.
Česká, tzv. „okružní“ varianta silničního okruhu kolem Prahy. Na zdrojové mapce (zde) je vyznačena i poloha viaduktu v Kyjích na ulici Nedokončená. A současná podoba železničního mostu.
Odkazy:
6.10.2019 „Okolo Prahy cestička, ale nikoli okruh. Hotový nemusí být ani sto let od prvních plánů„, Česká televize, krátce ale důkladně zpracovaná historie okruhů, zdá se s minimem historických chyb.
„Vznik a historie silničního okruhu kolem Prahy„, úzké výňatky z historie okruhu. Výběr jakoby byl veden snahou ukázat, že současná verze SOKP je přímočarým pokračováním předválečných úvah o okruhu, proto historicky článek cenný příliš není, je psán účelově. Článek byl cenný zajímavými obrazovými přílohami, ty však nyní (leden 2020) bohužel nejsou dostupné. Autor a datum chybí, stránky patří Spolku pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy, z. s.
18.4.2014 „Praha v představách nacistů„, Miloš Hořejš, magazín 067, pěkně zpracované okružní a tangenciální varianty okruhů; a především obrázky a plánky Zlíchovského mostu.
