Nový územní plán Prahy bude tvořit architekt Roman Koucký. Doufejme, že povznese Prahu na krásnou metropoli, proklamované „město pro lidi“, a neusnadní výstavbu přefouklých staveb za účelem bezohledné maximalizace zisku některých investorů. Zajímavý přístup v územním plánování je zřejmý z mapy Prahy z roku 1938, kterou zpřístupnila Městská knihovna. Přísná regulace a promyšlený urbanistický plán je vidět na všech nových čtvrtích (včetně družstevních kolonií Cibulka a Ořechovka, které postavilo stavební družstvo „Sociální ochrana“). O těchto místech se opravdu dá říci, že je to „město pro lidi“, byť kolonie byly budovány neziskově a nízkonákladově. Architekt Jiří Merger ve svém zamyšlení „Quo Vadis Cibulky“ o regulaci na Cibulkách píše:
„Na poměrně rozsáhlém území vznikl soubor staveb s jednotnou regulací, kterou si udržel až do doby nedávno minulé. Předepsaný byl typ uličního oplocení pozemků: nad nízkou podezdívkou z cementových cihel jsou rámy s vypnutým pletivem kotvené do betonových sloupků. Ve svažitém terénu byly všechny domy podsklepené, jednopatrové, s podkrovím částečně využitým také pro bydlení. Byly zde navrženy různé typy sobě navzájem dosti podobných domů, které se různě obměňovaly, čímž se zabránilo nežádoucí uniformitě a stereotypu. Zásadou byly valbové střechy s pálenou keramickou taškovou krytinou (většinou dvojitá bobrovka) a sjednocujícím prvkem bylo i řešení štukových fasád s hlavními, patrovými a mezipatrovými římsami. Na některých domech jsou fasádní prvky jednoduchého geometrického tvaru a objevuje se i ozvěna rondokubistických motivů. Většina domů měla symetrické dispozice i průčelí. Často jsou bytové objekty postaveny jako dvojdomy. …. Stavby rozhodně nebyly ve své době výraznou avantgardní architekturou, jednalo se spíše o stavitelskou produkci, ale jako celek má čtvrť pro svůj koncept určitě značnou urbanistickou hodnotu. Pro svou výrazovou jednotu, kterou si podržela dodnes, má jistě nárok na své uchování i pro dobu budoucí. Bytové jednotky mají velmi dobrý plošný standard a jsou dobře adaptovatelné na nároky současného bydlení.“
Škoda, že územní plán zřejmý z mapy Prahy z roku 1938 nebyl realizován i jinde, např. v Kobylisích u dnešní stanice metra Ládví, viz mapový list č. 22.
Další publikace o územním plánu Prahy, o Praze obecně i o Cibulkách samotných najdete ve speciálním oddělení Pragensií Městké knihovny v Praze
Vybrané publikace:
- Regulační plán Velké Prahy a okolí. – Měř. 1:50 000., asi z r. 1931, s obsáhlým komentářem. Územní plán pro Velkou Prahu a 78 okolních obcí sestavený Státní regulační komisí na základě zákona z č. 88/1920 Sb. GC 1803
- Rozbor zdravotních a osidlovacích poměrů Velké Prahy : Pokus o soustavné studium a grafické znázornění zjištěných dat za období od roku 1921 do roku 1930-1933, Emanuel Hruška. 1935. Rozbor hygienických a demografických podmínek života obyvatel Prahy ve 20. letech 20. stol. jako podklad pro budoucí práce na pražském osidlovacím plánu. GC 6810
- 20 let Velké Prahy = 20 Jahre Gross-Prag, Karel Hoch, Emil Zimmler, Adolf Štafl, Rekapitulace prvního dvacetiletí Velké Prahy v německo-české publikaci vydané za okupace. Územní rozvoj Velké Prahy, GD 2412
- Zeměměřiči ve službách obce pražské : Zvláštní otisk z časopisu Zeměměřičský obzor, čís. 9 a 10, roč. 3/30 / Jar. Pudr, 1942, C 1388
- Hlavní město Praha : Návrh směrného plánu hlavního města Prahy. Praha, 1948. PD 11237
- Úvaha o budoucnosti Prahy, sídelního města Československé republiky, Emanuel Hruška, 1949, schémata, Na sledu sedmi schemat, zachycujících různé fáze vývoje i plánování Prahy, uvádí autor základní urbanistická řešení nutného, funkčně a prostorově správného, vědomého a plánovaného rozsídlení obyvatelstva, jež zabrání chaotickému růstu města. S 4404
