Postřehy z videokonference ing. Kláry Salzmann a ing. Jiřího Dlouhého ze dne 13.5.2020, sepsala Kateřina Adámková (autorizovaný architekt č. 997 a členka spolku Cibulka)
Osobně si myslím, že nemáme k vodě ani ke krajině správný postoj a dokud se náš postoj nezmění, bude stále hůř. Příroda a krajina nejsou naši nepřátelé (vybíjíme vlky, medvědy aj. protože se jich bojíme, kácíme stromy, protože kdyby spadly na auto…). Považujeme (mylně) přírodu za nevyčerpatelný zdroj energie.
Kdysi naše území bylo pokryto lesy a to nebyly ty nádherné hluboké smrkové lesy, ale prý to byly smíšené háje pouze z náletů. Krajina byla rozmanitá, protkaná řekami, vodními toky, cestami. Celá příroda spolu navzájem vycházela v míru a pokoře. Za Marie Theresie se cesty lemovaly stromy. Význam byl, že se člověk neztratil při špatné viditelnosti za sněhu, vojáci putující zemí se mohli trochu nasytit ovocem se stromů a také to bylo krásné.
Situace krajiny se začala zhoršovat s nástupem průmyslové revoluce. Potřeba uhlí, vody, dřeva, kovů : a už se těžilo a už se ničilo. Katastrofa přišla s nástupem dělnické třídy po „vítězném únoru“. Vždycky, když vidím foto Gottwalda v čele dělnické třídy táhnout zabavovat a rabovat, téměř se osypu. Zoraly a zničily se meze, pole se sjednotila v obrovské široširé lány, řeky se narovnaly, zatrubnily. Dnes místo pestrobarevných políček a mezí se stromy mezi nimi vidíme jen žlutou řepku všude okolo. Mnohem rychleji a snáze se ničí a rozbíjí, než buduje.
Vody se odvedly pryč: bez zdržení a rovnou do moře. Klára Salzmann říká, že rok 1948 byl začátek tragédie krajiny.
Celá naše civilizace je závislá na vodě. Příklad dávné Mezopotámie mezi řekami Eufratem a Tigridem dokazuje, že po zničení říční krajiny civilizace zanikla. Také na řece Nilu je vidět škodlivost přehrad, říká Klára Salzmann. Voda-půda-rostliny-organismy tvoří jednotný celek. Kde se voda vzala? Snad z komet plných ledu.
U nás je narušen malý vodní cyklus. Musí být jednota z hlediska vody, půdy, rostlinstva a organismů, jinak není naděje pro další život. Tato jednota byla zničena po nástupu komunistů a je nutno obnovit původní říční krajinu takovou, jaká tu byla po miliony let. Základem bude péče o říční toky. Koryta řek byla narovnána, toky zatrubněné. Prameniště řek zničená. Každá voda přímo a nejrychlejší cestou odteče do moře. Je tedy nutno vrátit toky do původních koryt, obnovit prameniště. Dalším problémem jsou meliorace, které jsou prý skoro všude a zcela krajinu vysušují. Meliorace je nutno odstranit, přehradit apod., aby krajinu nevysušovaly. Řeky budou městským prvkem, okolo kterého se město a městský život budou rozvíjet.
Dešťová zahrada je v podstatě dolík, na dně štěrk a pak další vrstvy tak, aby voda zůstala na pozemku. Viděli jsme přesnou skladbu vrstev a fotodokumentaci. Okolo toho dolíku je rozmanitá vegetace a přes něj vede třeba cesta po dřevěné lávce. Vody splaškové se čistí bud lokálně na místě nebo se odvedou a vyčistí pod obcí, kde se nechají vsáknout. Déšť vsakujeme lokálně nebo sbíráme a vsakujeme třeba zase pod obcí. Kořenové čistírny jsou dalším vhodným prvkem. Je nutno obnovit historické cesty a u nových cest vybudovaných po roce 1948 prověřit jejich význam a případně upravit, aby vliv sucha nezhoršovaly. Historické cesty se nejlépe obnovují podle vojenských map z 18.-19. století. Je nutno vytvářet zelenou infrastrukturu.
Není dobré budovat rozsáhlé betonové nepropustné plochy. Pozitivní jsou např. široké spáry mezi dlaždicemi, vyspádování ploch chodníku a obrubníku-trávníku tak, aby voda neodtekla kanalizací, ale zůstala v pruhu trávy. U nás se často najdou chybně vyspádované konstrukce tak, aby voda rychle zmizela do moře a chodník byl suchý.
Ve světě se bourají přehrady, bohužel naše vláda chce přehrady stavět, zřejmě neví, že vodu v krajině takto nezajistí, ale spíš vodu stáhne pryč do moře. Přehrady mají význam především jako rezervoáry pitné vody, jako opatření proti suchu jsou kontraproduktivní. Stromy ve městě se zasypávají speciálním substrátem ze štěrku a bioaktivního uhlí. Viděli jsme příklady zdařilých krajinářských úprav.
————————————————————-
K postřehům k videokonferenci ještě pár dodatků: V rozhlase jsem slyšela o ozelenění Blanické ulice v Praze 2, kde se vysázely stromy do speciálních kontejnerů z plastu. Kontejnery zajistí stromu vlhkost na delší období. Níže pak přidávám citaci z Respektu:
MINISTERSTVO NAVRHUJE VODĚ PŘÁTELSKÉ NOVOSTAVBY
Informační servis Respektu ze dne 12.5.2020
Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021, uvedl po jednání Národní koalice pro boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Investoři musí u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně například prostřednictvím jezírek, možností bude také využívání spadlé dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu. Stavitelé budou mít odvod dešťové vody do kanalizace povolen až jako nejzazší možnost.
Podle ministerstva to už v současnosti někteří developeři dělají dobrovolně, nebude to tedy pro branži znamenat zásadní průlom. Spolu s tím chce úřad i navýšit dotaci na výstavbu takzvaných zelených střech pro rodinnou a bytovou výstavbu, a nepřímo tak motivovat komerční stavitele k jejich budování, ale také snížit odvody za srážkovou vodu pro komerční a městskou výstavbu v případě, že budou budovat zelené střechy. Podle odborníků z projektu InterSucho je nedostatek vody, který v Česku trvá od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.
Dívám se na video z krajiny okolo města St. Albans u Londýna. Krajina je plná různé vegetace, protkaná jezírky a kalužemi, plná zvěře a ptactva. A je to vlastně okraj živého města a přitom tam pobíhali zajíci, lišky, létají volavky, káňata, zpěvné ptactvo, racci, kachny. Zjara vykvetly louky modře a už pár měsíců stále něco kvete.
Na základě videokonference a jiných poznatků sepsala Ing. arch. Kateřina Adámková, na Cibulkách 15. května 2020
19.5.2020: Josef Cuhra KDU-ČSL Praha 5, Jezero Požáry v ohrožení. Podaří se jej společně zachránit?
18.5.2020: Reflex, Přírodovědec Hruška: Za sucho nemůže nedostatek deště, příčiny i řešení jsou jinde, vláda i média lidi děsí
