Čtvrtě Cibulky a Šmukýřku vytěžují developeři do maxima. Protože se „těžba“ děje po kouskách, daří se (zatím) vydávat stavební povolení bez ohledu na chybějící občanskou vybavenost, zejména školy a školky.
31.1.2017 „Finská YIT koupila stavební pozemky za stovky milionů v Praze-Košířích. Stavět začne ještě letos,“ iHned.cz
Společnost YIT Stavo postaví v těsné blízkosti pražské přírodní památky Vidoule nové byty. YIT však koupila pozemek již s územním rozhodnutím, tedy základní návrh domu nepochází od YIT. Půdorys vysokánského bytového domu housenkovitě kopíruje samotný kraj pozemku, na kterém lze ještě stavět, tak aby mezi ním a tovární budovou byl aspoň nějaký odstup. Při pohledu na plánek (na stránkách YIT je vizualizace domu zde.) se stejně zdá, že byty budou většinou ve stínu, ať už továrny, nebo lesa. Továrna samotná je památkou, čeká ji však také konverze na byty. O výstavbě jsme psali na fb spolku Cibulka na přelomu ledna a února 2017. Z bohaté facebookové diskuze vybíráme:
„Se stavbou domu samotného se už nic dělat nedá, ten má schválené územní rozhodnutí nejmíň 4 roky, pravděpodobně už z roku 2008, tedy dokonce ještě z „Jančíkova“ období. S dopravou se dá dělat převelice mnoho: dát lidem skutečnou možnost výběru. Nyní jsou natolik preferovaná auta, že svoboda volby dopravy je omezena. Abych byl správně pochopen, nemyslím tím absolutní svobodu trhu, to by autem jezdili jen ti opravdu nejbohatší. Rozumnou míru regulace by si měla obec ponechat. Jde o to, aby ti, kteří autem jet nemusí, měli možnost výběru (myšleno podobný dojezdový čas a spolehlivost) i pro jiný typ dopravy než je auto. Co to konkrétně znamená pro severovýchodní svah Vidoule? Nejpalčivější je asi Na Pomezí, která má pomoci kopec opouštět ještě jinudy, než přes křižovatku Musílkova – Plzeňská, ale nepřivádět do oblasti tranzit. Tedy má být pro IAD (nejlépe jen místní, pro ostatní neprůjezdná) jednosměrná. To přispěje k větší svobodě volby dopravy i nových obyvatel. Podrobněji o dopravě na odkazu zde.“
Svoboda volby je zde myšlena v psychologické rovině, jako možnost volby z do určité míry rovnocenných variant. Někomu se to může zdát jako nadsázka, ale v praxi to tak funguje dosti spolehlivě. Proto je zde ponecháno toto sousloví, byť samozřejmě není možné je brát doslova.
Dlouholetý společný výzkum CERGE, Akademie věd a Masarykovy univerzity potvrdil, že stále se lidem nejlépe bydlí v rodinných domech a nikoliv bytových domech, zejména ne těch výškových jako byl Grenfell Tower v Londýně nebo jako jsou preferovány mnohými developery v Praze.
Citace z článku Martin Bajtlera „Pražané, lidé nespokojení se svým bydlením,“ zveřejněném v MF Dnes-Praha, 15.07.2017, na str. 18:
„V rodinných domech bydlí v hlavním městě jen patnáct procent dospělých obyvatel, mimo Prahu je to více než polovina,“ vysvětluje jedna z autorek sociologického výzkumu Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. …
Data pocházejí z čtyřletého panelového výzkumu Proměny české společnosti, který organizuje Sociologický ústav AV ČR, CERGE-EI a Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
Čtvrtině Pražanů vadí, z jakého materiálu je jejich dům. I to je důvod, proč jsou obyvatelé Prahy méně spokojeni s bydlením než mimopražští.
Mít větší byt s více místnostmi nebo bydlet v domě, který není postaven z prefabrikovaných panelů. To jsou přání, která má zhruba třetina Pražanů a která zároveň způsobují, že jsou obyvatelé Prahy obecně méně spokojeni se svým bydlením než lidé z ostatních částí republiky.
Vyplývá to z výsledků rozsáhlého sociologického výzkumu Proměny české společnosti. Ten vedle dalších poznatků o českých domácnostech v uplynulých dvou letech zjišťoval, jak jsou lidé spokojeni s místem, kde bydlí. Na otázky výzkumníků odpovídalo více než šest tisíc dospělých z celého Česka. Pražané si na kvalitu svého bydlení stěžovali nejvíce. Zároveň ale byli nejspokojenější s lokalitou, ve které se jejich byt či dům nachází.
„Za nižší spokojeností Pražanů stojí zčásti odlišný typ dostupného bydlení. Většina Pražanů totiž žije v bytových domech, které mají oproti rodinným domům zhruba poloviční velikost. V rodinných domech bydlí v hlavním městě jen patnáct procent dospělých obyvatel, mimo Prahu je to více než polovina,“ vysvětluje jedna z autorek sociologického výzkumu Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Malé byty v panelácích vadí
S počtem pokojů v domácnosti je v Praze nespokojeno 22 procent lidí, mimo Prahu je to jen 12 procent lidí. Podobně je na tom i rozloha obytné plochy. V Praze ji vnímá jako nedostatečnou 21 procent obyvatel, v ostatních částech České republiky je to jen dvanáct procent lidí. Ukazuje se, že specifikum hlavního města, kterým jsou poměrně malé byty, část lidí trápí.
„V Česku jsou ve srovnání s Evropou podprůměrně velké byty a Češi chtějí bydlet komfortněji a ve větším,“ uvedl analytik společnosti Deloitte David Marek. Průměrná obytná plocha bytu v přepočtu na jednoho obyvatele je totiž podle posledních dat v Praze necelých 32 metrů čtverečních. Například Budapešť disponuje téměř 35 metry a na jednoho obyvatele Vídně připadá obytná plocha více než 46 metrů čtverečních. A podobná čísla se týkají také Drážďan, Mnichova a dalších německých měst.
V tom, že Praha za těmito městy zatím stále zaostává, hraje roli například socialistická výstavba z minulosti. V Praze je totiž poměrně vysoký podíl bytů na panelových sídlištích, které mají spíše nižší výměry. Podle zmiňovaného sociologického výzkumu bydlí v panelových domech 45 procent Pražanů. S tím souvisí také další rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji. Čtvrtina obyvatel hlavního města je nespokojena s materiálem, ze kterého je po stavena budova, ve které žijí. Mimopražské materiál domů tolik netrápí. Nespokojeno je s ním 16 procent lidí.
„Nižší spokojenost Pražanů s bydlením souvisí také s tím, že častěji než lidé jinde v republice projevují přání změnit bydliště. Třicet procent dospělých obyvatel Prahy říká, že by se přestěhovali, pokud by měli možnost, zatímco mimo Prahu takto přemýšlí čtyřiadvacet procent lidí,“ říká socioložka Röschová a dodává, že přestože přání změnit bydliště je u Pražanů častější téměř ve všech věkových skupinách, nejvíce o stěhování uvažují místní mladí lidé do pětadvaceti let. Více než 60 procent z nich by se přestěhovalo, kdyby měli tu možnost, zatímco mezi jejich vrstevníky na jiných místech ČR by bydliště změnilo jen 40 procent lidí.
Pražané naopak pozitivněji než ostatní obyvatelé republiky hodnotí lokalitu svého bydlení. „Velmi spokojeno je s lokalitou bydlení 60 procent Pražanů a 51 procent mimopražských. Připočteme-li navíc i ty, kteří se označili za spíše spokojené, je s lokalitou spokojeno 94 procent obyvatel Prahy a 90 procent dospělých žijících mimo Prahu,“ konstatuje Röschová.
O průzkumu
● Data pocházejí z čtyřletého panelového výzkumu Proměny české společnosti, který organizuje Sociologický ústav AV ČR, CERGE-EI a Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
● Během let 2015 až 2018 se ho opakovaně zúčastní více než 5 000 českých domácností.
● Výzkum se zajímá o jejich životní podmínky, zkušenosti a postoje.
● Domácnosti už odpovídaly také na otázky týkající se důvěry v politiku nebo způsobu trávení volného času.
● Do dalších dvou ročníků se mohou domácnosti přihlásit. Další info k výzkumu je k dispozici na webu http://www.promenyceskespolecnosti.cz.
….
konec citace