Návrh nízkoemisních zón (zdroj: TSK a Česká pozice)
Zavedení imisních zón má nepopiratelný přínos pro kvalitu životního prostředí. Například v Berlíně bylo před zavedením zón o polovinu více prachových částic než nyní. Ze studie motoristických aktivistů z německého klubu ADAC zase vyplývá, že zavedení imisních zón přispělo k obnově vozového parku v celém Německu, protože se zlepšilo životní prostředí i ve městech, která zóny nezavedla. Obáváme se, že čeští řidiči tak zodpovědní nebudou a po zavedení imisních zón se obmění jen vozový park uvnitř zón. Navíc v Německu byl plán zón znám dlouho předem a byl podpořen tzv. „šrotovným“.
Příprava imisních zón v Praze byla svěřena Technické správě komunikací, jejich mapa zón však nekopíruje ani tak postižené oblasti, jako spíše městský okruh. Plzeňská ulice tak má patřit k významným objezdným trasám a dá se tu čekat zvýšení provozu. Plzeňská ulice je přitom od Smíchova až ke Kotlářce obklopena hustou rezidenční zástavbou. V blízkém okolí jsou školy a školky. Vede úzkým údolím mezi dvěma nejvyššími kopci v Praze a tak nejen v době inverze je imisemi těžce zasažena. Spolu s několika dalšími košířskými sdruženími jsme proto vyzvali ředitele TSK, aby imisní zóny stanovoval ne podle objízdných tras, ale především podle stupně ohrožení lidí.
Veřejně dostupné plány na imisní zóny a mapy imisí.
Praha se chystá na zavedení nízkoemisní zóny, vyhlásit ji chce příští rok, E15, 7.2.2013.
Názory na automobilovou dopravu ve městech se dají rozdělit do čtyř skupin:
1. Motorističtí aktivisté a právo silnějšího: prioritu autům! Motorističtí aktivisté jsou nejhlasitější, a protože vlivní zastupitelé a jejich právníci většinou auty jezdí denně, snadno dojdou zastání. Podle sdělení zastupitele z Prahy 13 jsou mezi těmito aktivisty i agresivní jedinci neštítící se násilí. Strach také na zastupitele působí.
2. Tuneláři – to je klasický přístup: je-li moc aut, je třeba jim otevřít nové cesty. Aby to lidé ještě snesli, postavíme pro auta tunely. Tento názor byl majoritní do konce devadesátých let na rozhodujících místech i v Praze a stále je dosti silný (viz ZÁKOS). Jenže třeba Blanka má stát 26 až 40 miliard korun, které zaplatí všichni, přitom většina lidí auty denně nejezdí. Ročně pak spolyká přes 200 miliónů korun. Má na to Praha, nebo zbankrotuje? Jak k tomu přijde většina obyvatel, kteří auty denně nejezdí?
3. Zklidňovači – od jisté úrovně automobilového provozu už větší plynulosti jde jen těžko dosáhnout dalšími tunely nebo zelenými vlnami. Někdy naopak nový tunel spíše přitáhne další auta a efekt je opačný než se čekalo. Zcela paradoxně větší plynulost provozu se dosáhne tzv. zklidněním dopravy. Volně řečeno: priorita se dává slabším účastníkům provozu, jako jsou chodci a veřejná doprava. Přesto ze zklidnění nakonec profitují i auta. Zklidňovači sice nehrají prim u evropských politiků jako motorističtí aktivisté, ale aspoň evropští (zatím ne čeští) úředníci mezi zklidňovače vesměs patří. Sem řadím i sdružení Auto*mat.
4. někteří ekologičtí aktivisté jakoby se řídili podle hesla: „Co škodí autům a člověku, je dobré pro přírodu.“ V minulosti se dosti zdiskreditovali, takže jejich vliv je už menší. Nebo dostali rozum a patří už do jiné skupiny, např. zklidňovačů. Patří sem i falešní ekoaktivisté, kteří ve jménu bezpečnosti provozu nasekají 7 vysokých retardérů do krátké ulice a odradí tak auta od jízdy před jejich domem, jak zmínil košířský patriot v odkazu na Hřebenky.
Absurdní je, že situaci IAD v Praze dnes zhoršují zejména populistické zásahy našich radnic, jenž jdou proti názorům většiny obyvatel a naslouchají zejména nátlakovým skupinám, které z novinek profitují nebo alespoň rádi „páchají dobro“. Tak vznikají nesmyslné bus a cyklo pruhy, předražené cyklostezky, retardéry a ZEJMÉNA modré zóny. Pražské matky jsou čtyři! Ale slyšet o nich musí každý, že? A kolik cyklistů jste viděli na Janáčkově nábřeží, kde dřív bývaly dva pruhy? Nebo ve vršovické? V Pobřežní, kde vedle cyklopruhu vede zánovní cyklostezka?
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/podnikatele-v-praze-si-stezuji-na-parkovaci-zony-zakaznici-nemaji-kde-zaparkovat–1191070
http://praha.idnes.cz/stinitko-zareni-od-kolinske-firmy-kopos-mozna-poleti-do-vesmiru-px5-/clanek.aspx?c=A130211_1888115_praha-zpravy_zuf
http://zpravy.ihned.cz/c1-57307950-tisicum-ridicu-odtahnou-auto-kvuli-modrym-zonam-pro-prahu-je-to-skvely-byznys
http://praha.idnes.cz/foto.aspx?foto1=JB4069cc_mapa.jpg
http://zpravy.idnes.cz/na-431-metrech-ulice-v-praze-je-sedm-retarderu-a-radar-podivejte-se-pws-/domaci.aspx?c=A110527_1592731_praha-zpravy_ab
Ultravysoké a husté retardéry na Hřebenkách jsou samozřejmě nesmysl a důvod je veřejně známý.
http://kverulant.org/retardery.html
Ó, jak příjemné byly ty dva dny, než u školy na perfektně srovnanou dlažbu zase našroubovali ten původní nesmyslný zprohýbaný plastový bazmek!
Stále nejhlasitější jsou stejně motorističtí aktivisté. Měl byste se podívat jak vypadá doprava v Bombaji v Indii, Malajsii nebo Vietnamu, tam se řídí podle vašich rad. Není lepší se inspirovat Mnichovem, Berlínem, Stockholmem, New Yorkem? Nebo ještě lépe Vídní, ta patří objektivně mezi nejlepší města k životu. Podle Vídně zavádějí zklidnění dopravy v Praze 13 a chválí si to nejen chodci, ale i sami motoristé se cítí bezpečněji. Pozn: kurzívou je uvedena odpověď na komentář
Nízkoemisní zóny, bohužel, jsou jen dalším hřebíčkem do rakve individuálních svobod v EU. Jejich přínos jest nulový, šikana veliká. Podle motta „Nemůžeš si dovolit můj životní styl? Zdechni!“
http://jiricervenka.wordpress.com/2013/03/17/auta-za-smog-na-ostravsku-nemohou-tak-kdo-tedy/
Vždy mě pobaví argumentace studií aktivistů z klubu ADAC. Vždyť právě studie ADAC bezděky potvrzuje zásadní pozitivní vliv imisních zón na ovzduší v celém Německu. Ale je fakt, že zdroje emisí v Ostravě jsou jiné než v Praze.
http://www.autoweb.cz/porucime-smogu-desti/
Demagogický článek, není snad věta, ve které by nebyl nesmysl nebo zavádějící tvrzení. Mnoho je vyvráceno v komentářích pod článkem. Přidám jen jednu maličkost: Angličané by asi byli uražení, kdyby jim někdo říkal, že v Londýně mají mýtné. V Londýně v určitý denní čas platí zácpový poplatek. NE mýtné, což aspoň angličané považují za podstatný rozdíl. Zácpový poplatek je v podstatě regulační poplatek (mimochodem úspěšnější, než se čekalo).
Košířský patriot má pravdu, jde zde o individuální svobody. Od určitého množství aut už auta omezují svobodu lidí mimo auta. To je fakt. Jak praví klasik, osobní svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Jak to řešit v patologické situaci v pražské IAD ? Nevíme, a není to účelem sdružení Cibulka. Jen jsme upozornili, že návrh imisních zón by mohl zhoršit situaci na Plzeňské v Košířích.
Pod sochou Svobody, v americkém New Yorku to řeší tak, že motoristé platí jak mourovatí za každou maličkost.
Co udělat v Praze nevíme. Další tunely jako je Blanka (s roční režií min. 200 milionů korun), to si asi hned tak nebudeme moci dovolit. Mohlo by pomoci regulovat (to neznamená nutně zpoplatnit) parkování a stavět víc hromadných garáží v bytových(!) domech.
Pozn. Kurzívou je uvedena odpověď na komentář.